childfree

Jo – tedy pokud je to následek hysterektomie, a ještě k tomu takové hysterektomie, na kterou jste šly naschvál (protože chcete 100% antikoncepci a / nebo nechcete menstruaci) – to je tedy inkontinence vrchol trapnosti.

Ale samozřejmě není na pochcávání vůbec nic trapného, pokud to způsobil vaginální porod, a jestli kvůli tomu chcete naschvál rodit císařem, tak to jste teda mistr světa v ubohosti.

Taaak vážení, už je to tady.

Postinor bude bez předpisu, jen proti občance.

Takže teďka budou všechny mladé blbky žrát po každém sexu Postinor, místo aby si nechaly napsat HA.

Postinor totiž stojí pouze v 400-700 kč za jedinou dávku, což při průměrné české frekvenci sex 2x týdně dělá pouze 3200-5600 kč měsíčně, což je oproti 150-300 kč měsíčně za hormonálku tak zanedbatelný rozdíl, že se půlka národa nebude obtěžovat chodit na gynekologii, a jen si zajde pro Postinor.

Zase mi tady někdo předhodil Hippokratovu přísahu, jakože "proč potrat né".

Takže si sem dáme fulltext:

"Přísahám a volám Apollóna lékaře a Asklépia a Hygieiu a Panakín a všechny bohy a bohyně za svědky, že budu tuto smlouvu a přísahu dle svých možností a dle svého svědomí dodržovat.
Toho, kdo mě naučil umění lékařskému, budu si vážit, jako svých rodičů a budu ho ze svého zajištění podporovat. Když se dostane do nouze, dám mu ze svého, stejně jako i jeho potomkům dám a budou stejní jako moji bratři. Pokud znalosti tohoto umění (lékařského) zatouží, budu je vyučovat zdarma a bez smlouvy. Seznámím své syny a syny svého učitele a všechny ustanovené a na lékařský mrav přísahající s předpisy, přednáškami a se všemi ostatními radami. Jinak však s nimi neseznámím nikoho dalšího.

Lékařské úkony budu konat v zájmu a ve prospěch nemocného, dle svých schopností a svého úsudku. Vystříhám se všeho, co by bylo ke škodě a co by nebylo správné.

Nepodám nikomu smrtící prostředek, ani kdyby mne o to kdokoli požádal a nikomu také nebudu radit (jak zemřít). Žádné ženě nedám prostředek k vyhnání plodu.

Svůj život uchovám v čistotě a bohabojnosti, stejně tak i své lékařské umění. Nebudu (lidské tělo) řezat, ani ty, co trpí kameny a tento zákrok přenechám mužům, kteří takovéto řemeslo provádějí.

Do všech domů, kam vstoupím, budu vstupovat ve prospěch nemocného, zbaven každého vědomého bezpráví a každého zlého činu. Zvláště se vystříhám pohlavního zneužití žen i mužů, svobodných i otroků. Cokoli, co při léčbě i mimo svou praxi ve styku s lidmi uvidím a uslyším, co nesmí se sdělit, to zamlčím a uchovám v tajnosti.

Když tuto přísahu dodržím a neporuším, nechť ve svém životě i ve svém umění skromně dopředu postoupím. Tak získám si vážnost všech lidí po všechny ty časy. Když ale zákazy přestoupím a přísahu poruším, nechť stane se pravý opak."

Takhle je to na české Wikipedii.
Co se týče chirurgie, jsou dvě verze, jedna zmiňuje kameny a jen a pouze kameny ("nebudu operovat kameny"), druhá všechno ("nebudu řezat do lidského těla, ani v případě, že pacient trpí kameny"). Řeč je o močových kamenech.
A kromě toho, na "vyhnání plodu" se tehdy specializovaly porodní báby, které vůbec měly na starosti naprostou většinu gynekologicko-porodnické praxe.

Jak každý může vidět, tak je to text poměrně dosti zastaralý, a pouhé "je to v Hippokratově přísaze, beka beka beka!" není žádný důvod proč ne / proč ano.

Ještě zajímavější věc ale je, že v originále se v přísaze říká "nepodám ženě pesar k vyvolání potratu" – specificky mluví o pesaru, nikoli obecně o "prostředku", takže podle řady výkladů se (přímo z úst pana Hippokrata) jednalo o zrazování od této metody, která prý byla nebezpečná, a nikoli o nějaké etické problémy s potraty, jak to bylo vykládáno později (a "pesar" byl změněn na "prostředek"). Jsou navíc zachovány texty přímo by Hippokrates, ve kterých popisuje metody jak vyvolat potrat (různými poskoky a cvičením, a dokonce i popis kyretáže dělohy). Nenapadá mě, jakým způsobem by – s tehdejšími metodami – mohl připadnout třeba na nějaké "zdravotní důvody" k potratu (nebo nějaké jiné výjimky, kvůli kterým to napsal), jedině snad špatné průběhy dřívějších porodů, nebo já nevim.

Mimochodem, když už jsme v té antice, tak Aristoteles tvrdil, že potrat nevadí, ale jenom v raném stadiu těhotenství, a že lidská duše vstupuje do mužského plodu ve 40. dnu gestace, a do ženského plodu v 90. dnu. Jak na to přišel, to netuším:-D Taky nevím, jestli je to urážlivé k ženám nebo k mužům.

Taky se mi líbí, že jsem se před časem setkala – na internetové diskusi – se situací, kdy se nějaká čtrnáctiletá těhotná zajímala o potrat, a prolifer jí vyhrožoval tím, že žádné lékařské tajemství není právně vymahatelné – najednou se nám Hippokratova přísaha nehodí, co. A že doktor to rozkecá všude po vesnici a všichni si na ní budou ukazovat, že to je ta, která ve čtrnácti souloží.
Ale když si to nechá, tak si na ní budou ukazovat, že to je ta, kterou oplodnil Duch svatý.

Když nechceš děti, tak je prostě neměj a nežvaň o tom.

Dobře.
Jelikož nechci děti, tak se hned v osmnácti nechám sterilizovat, abych si tu bezdětnost pojistila.
Kdyby předtím nebo potom došlo k nějaké nehodě a já na to přišla pozdě (třeba proto, že beru hormonální antikoncepci), tak to není žádný problém, protože interrupce na žádost jsou legální až do 24. týdne včetně, a jsou hrazené ze zdravotního pojištění.

HMMMM AHA, NĚCO JE BLBĚ, NE?

A myslím, že existence výše uvedených možností je důvod, proč jsou holandské webové zdroje o dobrovolné bezdětnosti poměrně dosti chudé. Tam je opravdu "prostě nemaj" a netřeba to dále řešit.

"Ty ve svém věku ještě nosíš batoh? No ty musíš vypadat:-D"

Žasnu nad tím, z čeho všeho se dá udělat prohřešek.

Při čtení liferské či breederské "argumentace" mám často pocit, že jsem se vrátila na základní školu. Tehdy jsem si ale myslela, že je to fakanská vlastnost, že ti lidé z toho vyrostou a jednou se za sebe budou stydět.

"Protože za porod dostaneš porodné, ale za interrupci nedostaneš nic, a ještě za ní musíš platit."

Jo, nesnáším děti.
Jsou hnusný a otravný a protivný... nejlepší z nich jsou "jenom" nudný. Proto si je samozřejmě nepořizuji, vyhýbám se jim, a když už se mi nešťastnou náhodou stane že jsou v mém okolí, tak se k nim nechovám příliš pěkně. Prostě asi jako když vám vleze do bytu škvor, neasi.

Nicméně bych nikdy nebyla taková svině, abych dítěti (jo, tomu hnusnýmu, otravnýmu, protivnýmu hovadu) přála, aby si ho naprcala nějaká kráva, která o něj vůbec nestojí, nebude ho mít rád jako novou lidskou bytost s unikátním charakterem, ale považuje ho jen za nějaký módní doplněk (asi jako kabelka) který je teďka in a všechny kámošky ho mají, takže si ho musí taky pořídit, aby byla "normální" a aby se měla s kámoškama o čem bavit.
Nebo aby si k sobě připoutala chlapa (copak nemáme dost důkazů, že to nefunguje?).
Nebo aby se schovala na mateřské, protože ve worku se propouští.
Nebo aby ve stáří nebyla sama (příjemná bába sama nebude, na otravnou bábu se vyfláknou i pokrevní příbuzní... nikdy jste si toho nevšimli?).

I když se mi děcka a škvoři hnusí a chci aby šli do prdele, tak nechápu proč bych jim nepřála, aby si v prdeli spokojeně žili s někým kdo je má rád, dělali něco co je těší a vůbec se měli dobře. Nikomu bych nepřála, aby měl za mámu nějakou krávu pro kterou je jen omrzelou kabelkou, a pro kterou "moje dítě = zkurvený důvod proč sedím doma a nemůžu na party".

Zajímavý, že většina milovníků psů/koček vám na vaše nadšené kecy o pořízení si štěňátka/koťátka přichystá studenou sprchu v podobě upozornění jaký to je závazek (a na kolik let), kolik to stojí peněz, jak se mohou změnit vaše životní okolnosti a jestli vás skutečně bude po půlročním kotěcím období zajímat 14-20 let dospělá, nepříliš hravá kočka. Protože je mu jasné, že když si impulzivně pořídíte zvířátko a neuvědomíte si to, tak kdo to nejvíc odnese? Jasně že to zvířátko. A ani ho nemusíte vyhodit na ulici.
Je to fakt trapné když si breeder bere do držky nějakou lásku k dětem, protože takovou prasárnu, jako překecávat do mateřství nějakou ženskou které se moc nechce ("Neboj se, že se budeš muset omezovat, já dělám s miminkem všecko jako předtím!!!"), to bych neudělala ani já (s veškerou mojí nesnášenlivostí směrem k dětem), natož pak někdo, kdo má děti doopravdy rád.
Jestli máte vztek že máte dítě a závidíte ostatním, tak ho dejte do děcáku, všude rozhlašte že se zabilo při bouračce (aby na vás nečuměli jako na "tu, která odložila dítě"), přijměte kondolence a zase si běžte zpátky užívat, ale nesnažte se zkazit život cizím ženským (budiž, ty si za to můžou samy, že jsou blbé a věřily vám) a jejich dětem (a ty se provinily čím?).

Áááááá bože já vim že nejsi ale kdybys třeba byl tak... hormonální antikoncepce způsobuje neplodnost!!! Fakt že jo!!! Mega nejvíc!!!! Jo jo jo!!!!

....

Hele.

Fakt si myslíte, že kdyby hormonální antikoncepce opravdu způsobovala neplodnost, tak že by tady nevisel nadšený článek na téma "jak obejít zákaz sterilizací"?


A zcela nesouvisející:
Minulý týden jsem měla poprvé v životě v ruce sklípkana.
Sklípkani jsou opravdu hebcí, třeba jako myška.
A furt je mi úplně jedno, že se vám nelíbí, a ani by mě nenapadlo někomu cpát sklípkana do ksichta a domáhat se ať si ho pohladí a obdivne.
Zřejmě známka duševní poruchy, zdravá a vyrovnaná žena by to udělala.

Mléko a víno mají dvě společné vlastnosti.
1) hnusně chutnají
2) hnusně smrdí

Nějak nedokážu rozsoudit, který z těch nápojů je vlastně odpornější. Samozřejmě taky záleží na druhu, třeba plnotučné mléko je méně hnusné než polotučné mléko, a vermut je lepší než ostatní druhy vína, i když i do vermutu bych nalila nějaký hodně sladký džus tak v poměru 1:1, protože je to na mě holt moc kyselé.

A víte co je zajímavé?

Mléko je pro mě prostě mléko. Taková bílá tekutina, která mi sama o sobě nechutná.
(když se do toho dá Granko nebo Frapko tak OK, ale to už nepokládám za mléko)

Zatímco myšlenka na víno ve mě vyvolává pocity "hnusný zkurvený kyselý chcanky zasraný, všechny flašky toho hnusu rozmlátit o hlavy nějakých kokotů!".

Jak je sakra možné, že ze dvou srovnatelně hnusných nápojů ve mě jeden vyvolává silně negativní představy, zatímco ten druhý je mi naprosto ukradený?

Je to naprosto elementární, milý Watsone, co vám nikdo nevnucuje (když pomineme několik málo pokusů ve školce, kdy jsem to stejně plivla zpátky do hrnečku), to se vám nemůže takovým způsobem zhnusit. Když nepijete mléko, tak prostě nepijete mléko. To je v pořádku. Mléko stejně není moc cool. Problém by možná nastal, kdybych se ocitla v kolektivu nějakých biolidí a ti měli zlatý grál s mlíčkem přímo z vemínka, ale to se mi zatím nestalo.

Ale ty vole, víno?
Nechápu co za tím stojí za propagandu, ale prostě z nějakého důvodu je víno nápojem, který by každý měl pít (když řídí, tak si aspoň cucnout), a pokud mu nechutná, tak by se měl naučit aby mu chutnalo.
Zní to podobně jako spojení "naučit se anál", ale tam aspoň vidím nějaký prospěch, který tím vznikne dotyčnému radiči, zatímco u vína o ničem takovém nevím. Nemyslím si, že by v ČR žilo takové množství lidí, kteří mají ekonomický zájem na vinařství. Zejména když se pohybuji v Čechách, a ne na Moravě.
Máme se naučit, aby nám to chutnalo. Jistý pochybný smysl to má v situacích, kdy se alkohol (víno nebo šampaňské) podá malému dítěti, a pak se lidé smějí tomu, jak se dítě ošklíbá a nechutná mu to. Jo, dá se čekat že dítě odmítne silně aromatickou poživatinu, a za 5-10 let mu tatáž poživatina bude chutnat. Ha ha ha, jak vysoce humorné.
Ale co čekáte u člověka staršího dvaceti let? Nechci víno, nemám ráda víno. Aspoň si cucni. Cucnu si a udělám kyselý ksicht (v pubertě jsem se ho snažila přemáhat, protože neumět pít víno mi přišlo trapné... njn, to jsem byla blbá). No vidíš. Ne, nevidím, je to hnusné. Nééé, tak si cucni víc. Musíš to povalovat na jazyku. Musíš s tím dělat to neb ono. Už ti to chutná? Jo, chutná mi to (ne, nechutná mi to, ale chci už mít klid).
Už před nějakou dobou jsem se na to vyflákla. Víno naberu do úst, až když mě bude lákat. Až když na to budu mít chuť, a budu očekávat, že si tím vyvolám příjemné pocity. A ne abych si předem schovávala pytlíček hygienicky baleného cukru, abych si to po přípitku honem nasypala do pusy a zbavila se té odporné vinné pachuti.
Jo, občas to lidi nesnesou. Přišla jsem na super metodu – třísknout skleničkou s vínem svisle o podlahu a zařvat, že to opravdu pít nebudete. Extra body, pokud je to u přemlouvače doma a je tam koberec. Jasně že už vás přemlouvač nikdy nepozve. Což je výhoda, ne? Je praktičtější neobdržet žádné pozvánky, než vysvětlovat "nikam nejdu, protože bys do mě zase hustil/a ať se napiju vína, a skončilo by to hádkou". Lepší spokojeně sedět sama doma nad knížkou, než trčet ve společnosti a stresovat se čím zajím víno nebo kam vyliju skleničku.
Chvíli budete sice sami (protože v naší společnosti je strašně moc vínofilů, kteří nesnesou aby se nějaký kacíř těmi chcankami pohrdl), ale pak kolem sebe budete mít kolem sebe mnohem kvalitnější lidi – prošli prvním sítem, vy jste si ťukli a nenapili se, a oni do vás nic nehustili.
Pokud nechcete děti, bude to druhé síto:-)

Poslední dobou už nad tím spíš jen kroutím hlavou. Jak sakra může být někdo proti interrupcím? Jak to někomu může vadit? Kde se v lidské bytosti může vůbec vzít protipotratovost?

Samozřejmě nevěřím tomu, že by někomu vadila interrupce jako taková, protože to je prostě kravina. Jasně že interrupce je známkou chyby, k nežádoucímu těhotenství vůbec nemělo dojít, ale ke zkažení zubů taky vůbec nemělo dojít, a nikdo nestojí před zubařskou ordinací s plakátem NEVYVRTÁŠ a nelepí v metru obrázky krvavých děr v dásni a tak vůbec.
Prolifeři se snaží tvrdit, že jim jde o nějaké děti, ale kdyby je nějaké dítě zajímalo, tak by je zajímalo pořád, a ne jen do přestřižení pupeční šňůry, a pak ať ho ta ženská klidně utýrá k smrti, zavřou jí za to do vězení a tam bude dostávat čočku, hahaha!
Dítě je pro ně jen věc, předmět, kterým můžeme někoho potrestat za to, že si dovolil žít jinak než podle našich životních standardů. Vůbec nevnímají dítě jako lidskou bytost, dokonce ani jako zvíře. Dítě může klidně sebevíc trpět, to je přeci jedno, podstatné je že díky existenci dítěte bude trpět nějaká svině, která si dovolila souložit pro zábavu (no toto! souložit pro zábavu, když nemám penis? neslýchané!).

Vůbec jsem aktivně nehledala nějakou literaturu na toto téma, prostě jsem si sedla a na klín mi vyskočila kočka a usnula, takže jsem si už nemohla stoupnout, tudíž jsem udělala jedinou věc, kterou jsem se mohla zabavit – sebrala jsem náhodnou knihu, která ležela v mém dosahu, a začala jsem číst.

Prazvláštní shodou okolností to byl Konec nylonového věku od Josefa Škvoreckého, a prazvláštní shodou okolností tato kniha obsahuje krátkou exkurzi do liferského myšlení:

Zuřivě vtáhl pohledem Irenu do sebe. Je přece jeho! Vykašlat se na to, co má s jinými prohnilci za duševní zmatenosti. Je jeho a má ráda jeho. Zná to přece z postele. A měli taky přece ty hezké večery o prázdninách, a naveze jí do dětí. Sakra, ať všechno ostatní plave! Je to jeho Irena. Jeho! Je jeho! Ať se užívá Samuel Gellen a všichni. Manžel si s ní možná neříká eliotovské básničky u Bergera, ale zato s ní spí v noci v posteli. To je víc než všechny duševní vztahy. Je materialista. A udělá jí dítě. Pak bude brečet a smutnět, Irenka, až bude chodit těhotná a stydět se vylízt na ulici. A třeba právě tím se to všechno spraví. Ano. Udělá jí fakana. Znovu ji vyprovodil zrakem sem tam, od zrcadla k zrcadlu. Rozhodně. Radši jí zničí postavu dětma, než by jí dál dovolil třeba jen ty čistě duševní vztahy ke Gellenovi.

"Rodit, to ještě jde, ale nosit je – to je útrapa," řekla si v duchu, a představila si své poslední těhotenství a smrt posledního dítěte. A vzpomněla si na svůj rozhovor s mladou ženou v zájezdní hospodě. Na otázku, má-li děti, sličná mladice vesele odpověděla:
"Měla jsem jednu holčičku, ale Pán Bůh si jí vzal, v postu jsem ji pochovala."
"A je ti po ní hodně smutno?" otázala se Darja Alexandrovna.
"Proč smutno? Stařík má i tak dost vnuků. Je s tím jen starost. Ani pracovat se nedá, ani co jiného. Jen to člověka váže."
Tato odpověď udělala na Darju Alexandrovnu přes dobrosrdečné a přívětivé vzezření mladé ženy odporný dojem; teď si však bezděky její slova připomněla. V oněch cynických slovech bylo trochu pravdy.

L.N. Tolstoj – Anna Kareninová

Tohle je věc, nad kterou jsem nikdy nepřemýšlela.
Obyčejně se nám předkládá, že předkové chtěli mít hodně dětí... protože to byla zemědělská pracovní síla zdarma, a protože dětská úmrtnost byla vysoká, takže bylo výhodné mít nějaké děti "do zásoby".
Ale když na to tak hledím, nemůžu si pomoct, vždyť tohle jsou přeci "kariéristické" motivace, ne? Chci dítě, protože mi pomůže dobývat chléb náš vezdejší. Nic dalšího v tom nehledejme.
Pak opravdu není nic zvláštního na tom, když potomci těchto lidí odmítají dítě kvůli tomu, že by jim narušilo výdělečnou činnost.

http://www.lide.cz/sHe.iS.peRFecT


Tohle jsou ty citlivé a zodpovědné, které si ani neumí zajít na potrat:) Myslím, že stupeň vypatlanosti téhle kravleny ani nejde vyjádřit slovy:)