Přináším vám jeden velmi pěkný příspěvek, který napsala Dagmar v diskusi
Nechci mít dítě na Doktorce:
"Jani, dokáži pochopit, že někdo děti má, protože je chtěl. Avšak nesouhlasím s tvrzením, že lidé bezdětní jsou narozdíl od dětných sobečtí.
Milovat někoho, znamená dát mu naprostou svobodu, respektovat jej se vším všudy, takového jaký je, nechat jej žít svůj život a myslet si vlastní myšlenky, bez jakékoliv nárokovosti. Láska může růst pouze ve svobodě.
Jak často můžeme kolem sebe vidět rodiče, kteří děti citově vydírají, podmiňují svou lásku tím, že se dítě bude chovat jak oni chtějí, tzn. naplňovat takový způsob života, jaký právě rodiče považují za správný a nárokují si jakési "vlastnické právo" na potomky i v dospělosti, co hůř, dokonce když už sami vlastní rodinu mají. Mluví jim do vzdělání, koníčků, přátel, partnerů, způsobu života a trávení volného času, ženatosti – dětnosti, výchovy dětí... vyžadují jisté konkrétní množství času týdně, které s nimi jejich děti mají trávit... (dosaďme si – jinak je nemají rádi, jsou nevděční atd. atd.)
Důvod mít dítě, aby se člověk na stáří necítil sám, aby se o něj měl kdo starat, aby si skrze dítě člověk naplnil své vlastní nesplněné sny a přání, aby měl člověk komu předat majetek, geny... to vše jsou sobecké důvody a člověk to dělá pro sebe, nikoliv pro to nenarozené dítě.
Být užitečný, moci o někoho pečovat, někomu něco kupovat, věnovat mu čas a energii.. to vše jsou pocity, velice příjemné, které člověku dávají dobrý pocit sám ze sebe. Nebo-li dělám to proto sebe, protože je to naplňující součástí mého života.
Někdo jiný bude studovat, sportovat, poznávat neznámé, cestovat, protože mu to přináší příjemné pocity naplnění a dělá to pro sebe.
Kdo si neuvědomuje, že sebeobětování je vědomá a dobrovolná činnost, která přináší výrazný pocit uspokojení jemu samému, nemůže ani pochopit, že mezi ním a člověkem, který vědomě volí jiný způsob svého seberozvoje a sebeuplatnění, není rozdíl.
Je logické, že úvahy nad tím, o co jsme přišli my bezdětní, nebo vy dětní nikam nevedou, protože ani jedna strana nemá srovnání plynoucí z vlastní nepřenositelné zkušenosti.
Rozumné východisko je tolerance k individualitě každého jedince. "
(zároveň jsem pro citace z českého webu zavedla speciální rubriku, protože se tu jistě najde více lidí, kteří umí psát chytré věci:-)
